Zimní počasí je v našich končinách, co se týče focení noční oblohy, dost problematické. Převládá velká oblačnost a situaci navíc ještě komplikuje častá inverze, která je pro českou kotlinu typická. Nicméně občas se i u nás zadaří. Pojďme poodhalit roušku tajemství fotografování noční oblohy.

Rušivá města

Největším problémem při focení noční oblohy je světelný smog. Jen málo míst v našich končinách nabízí alespoň trochu vhodnější podmínky. Inverzní charakter počasí se zdá být "zabijákem" jakéhokoliv pokusu o noční fotku, ale pokud se ale vydáte do vyšších poloh a na hory, můžete se dostat nad oblačnou peřinu. Inverzní poklice pak poslouží jako blokátor svitu z měst a pomůže k lepším fotografickým podmínkám.

Skládání snímků

Základním kamenem je expozice, tedy jak dlouho je fotoaparát schopen pobírat dopadající světlo. Většina profesionálních snímků vzniká právě skládáním jednotlivých expozic v řádu sekund na jeden snímek. 

Například se 500krát vyfotí detailní snímek centrální mlhoviny v souhvězdí Orionu, vždy po 2 sekundách. Tím dostáváme 500x2:60= 16,6 minuty. To znamená, že fotoaparát snímal daný objekt 16 minut v kuse (sloučením do jednoho snímku). V reálném čase by taková fotografie nebyla možná, protože pohyb hvězd by na snímku vytvořil čáry (takzvané star trails).

Každý může fotit

Většina lidí pro focení noční oblohy využívá mobilní telefony. My doporučujeme používat zrcadlovky, ale i s mobilem jde při troše umu dělat velké divy. Za cíl si lidé mohou vybrat například tzv. pás Mléčné dráhy. Na mobilu zvolíme PRO režim (pokud to umožňuje), nastavíme expoziční čas, nejnižší clonu (značenou jako f/číslo) a ostříme na nekonečno (ležatá osmička). Počítejme s tím, že čím vyšší čas, tím rychleji se hvězdy pohnou a snímek bude neostrý.

Pokročilé možnosti

Okrajově zmíníme, že pokročilejší variantou je sledování a focení oblohy pomocí zařízení, které přesně kopíruje pohyb hvězd. Díky tomu pak nedochází k jejich rozmazání a tvorbě čar. I bez těchto vychytávek můžeme doporučit všem nadšencům zjednodušenou metodu, kdy fotíte daný objekt na obloze například minutu a poté fotoaparát znovu vrátíte o ten daný kousek do původní polohy, čímž udržujete kurz s hvězdami. 

Takové fotografie je pak možné celkem účinně pospojovat na počítači a dostat přijatelné výsledky. Všem nadšencům ochotným ponořit se hlouběji do krás sledování noční oblohy přejeme pevné nervy a ostré snímky.